Práce v orchestrech

Máte za sebou léta studií, hodiny dřiny cvičení na vámi zvolené hudební nástroje a nespočet náročných zkoušek? Chcete se živit hraním, milujete klasickou hudbu a sníte o práci v kolektivu? Pak možná zvažujete o práci v orchestru. Ještě, než se vrhnete do soutěží, konkurzů a výběrových řízení, podívejte se s námi na to, co taková práce obnáší, a co můžete očekávat. 

Pracovní podmínky, platy a benefity v orchestrech mohou být velmi odlišné.  Některé orchestry zaměstnávají muzikanty na plný pracovní úvazek, v jiných jsou hudebníci placeni za jednotlivá vystoupení.

Není mnoho pracovních míst, které by poskytly možnost dělat přesně to, co pro vás tolik znamená. Posluchači dokážou skvělé výkony ocenit, a rozhodně se více než individuální přístup každého muzikanta cení teamový výsledek. Další výhodou je právě to, že se nemusíte stále někde prosazovat, ale máte jistotu pravidelné práce. Zcela určitě se díky práci v orchestru dostanete i k nahrávání a pokud si přejete procestovat jiné země, tzv. touring, neboli cestování za koncerty vás může zavést nejen do různých koutů po České republice, ale doslova po celém světě.  Zatímco práce v symfonickém orchestru je náročná, faktem je, že průměrný týden vaší pracovní náplně pro většinu hlavních orchestrů je atraktivní.

Typický pracovní týden bude obvykle zahrnovat čtyři 2,5 hodinové zkoušky a 4 koncerty. Týdně se tedy dostanete přibližně k 20 hodinám práce, mezi které si můžete přidat soukromé hudební vyučování, nebo jiné vedlejší zdroje k vydělání vyšších příjmů. Bohužel, toto je něco, s čím zatím v ČR musíte tak trochu počítat (tedy alespoň do doby, než se podaří navýšit dotace od ministerstva kultury všude rovnoměrně);

 

“Laická veřejnost má většinově na očích hvězdy klasické hudby, kterých sice není tolik jako například těch hereckých, ale společnost má pocit, že podobně jako si žijí tito umělci, to zřejmě bude v celém oboru. Pokud pomineme Českou filharmonii, která jako příspěvková organizace ministerstva kultury má výsadní postavení ve výši odměňování, musíme konstatovat, že převážná část orchestrů, ať divadelních, nebo symfonických, je na tom opravdu špatně.

Většina z 25 orchestrů této země je zřízena jako příspěvková organizace a její zaměstnanci jsou pod první tarifní tabulkou. To znamená, že nástupní plat člena i velké filharmonie nebo předního divadla je kolem 14 tisíc korun hrubého! Zapomeňte na nenárokovou, nadtarifní složku platu, ta už u nás prakticky neexistuje.“

Zdroj: https://www.unieorch.cz/index.php/cs/3-vykrvaci-ceska-kultura

 

Stinné stránky se dají kromě nízkých platů dají najít i jinde. Nemůžete si zvolit dobrovolně, s jakými kolegy si přejete spolupracovat. Někteří mohou být přímo frustrovaní tím, že během své kariery nedosáhli sólo zviditelnění. Prostředí klasické hudby může být úplně stejně cynické, soutěživé, kritizující a náročné, jako odvětví soudobé populární hudby.  Abychom ale nekončili negativně, je potřeba říct, že Unie Orchestrálních Hudebníku v ČR, SAI, OSA a mnoho dalších jedinců a společností (včetně nás, v MusicDok) se snaží o zlepšení podmínek v našem hudebním průmyslu, a o vyrovnání se standardu, který můžeme vidět jako fungující modely v zahraničí.