Hudební průmysl

„Do r. 1989 byl v Československu problém některé informace tohoto typu (jak technologie fungují a ovlivňují HP = pozn. MusicDok) získat, protože umění ovlivněné nebo generované novými technologiemi bylo sice možnou ukázkou technické vyspělosti společenského režimu (např. na výstavách EXPO), ale současně, a především částí umění, které bylo vnímáno jako experimentální, tudíž komunikačně napojené na tvůrčí nonkonformní mezinárodní societu. Průběžná výměna informací, umělců a odborníků byla tedy silně omezována.“

Zdroj: Lenka Dohnalová , Proměny hudebního sektoru vlivem nových technologií
Jak fungují vazby v hudebním průmyslu (MusicDok)

„V období po roce 2009 došlo v HP k dalšímu výraznému technologickému pokroku, který umožnil snadný přístup uživatelů k obrovskému objemu hudby. V ČR pro­běhl tento boom v letech 2011 až 2013, kdy hlavní vydavatelé (majors) opustili konfrontační přístup, začali spolupracovat s novými službami a poskytli za různých podmínek (cenová politika, technologické ochranné prvky, podíly ve firmách) přístup do svých katalogů, čímž výrazně rozšířili nabízený obsah nových služeb i svoje příjmy do té doby stále významně klesající v položce fyzického prodeje. Český repertoár se dostává do nových služeb právě především prostřednictvím katalogů majors.

  • V roce 2009 uzavřely v ČR Ochranný svaz autorský (OSA) a YouTube licenční ujednání týkající se hudby ve videoklipech. Jejím účelem bylo zajištění plateb z užití na tomto kanále i pro české umělce a jejich zástupce.
  • V roce 2011 do ČR vstoupila hudební služba Apple iTunes poskytující stahování s obvyklou cenou 0,99 eura/single a 9,99 eura/album, tedy cenou nižší, než byly v ČR ceny nabízených fyzických CD s globálními hvězdami pop music.
  • V témže roce byla také spuštěna česká služba MusicJet s katalogem 30 milionů tracků, která vytěsnila z trhu první službu tohoto druhu u nás i-legalne.cz.
  • V roce 2012 vstoupil na český trh francouzský Deezer, primárně streamová služ­ba s katalogem 35 milionů tracků. Jejím partnerem je firma T-Mobile.
  • Další spuštěnou službou byl český cz provozovaný Bontonlandem, který dlouhodobě vlastní největší maloobchodní síť prodejen s hudebními nosi­či u nás. Jeho partnery jsou mobilní operátoři.
  • Podobnou službou je od roku 2013 také Supraphonline provozovaný Suprapho­nem. V e-shopu nabízí nejen své nahrávky, ale i Universal Music a nezávislých vydavatelství. Disponuje katalogem zhruba 30 tisíc alb a 500 tisíc tracků.
  • Dalším zlomem na českém trhu byl vstup švédského Spotify v roce 2013, který nabízí oblíbené služby z hlediska poměru kvantity/kvality a příjemnosti uži­vatelského prostředí. Spotify působí na 55 trzích a stále expanduje (v roce 2015 má 75 milionů uživatelů), čímž kompenzuje své nízké ceny. Poskytuje především streaming, jeho katalog v roce 2015 obsahuje 30 milionů tracků a stále se rozšiřuje. Služba poskytuje i kvalitní údaje o skladbách, partnerem pro stahování je 7Digital.
  • Jako konkurent na trhu globálně i v ČR byl hodnocen Google a jeho hudební služba Google Play Naplno (od roku 2013), která disponuje 22 miliony tracků od 50 vydavatelství včetně českých s předplatným 129 Kč/měsíc. Jeho přednos­tí je možnost využití osobního cloudového úložiště až pro 20 tisíc skladeb pro následný streaming.
  • V roce 2015 přišel Apple s inovací své služby pod názvem Apple Music společně s rádiem Beats. Nenabízí žádnou variantu placenou z reklam jako většina konkurentů, ale měsíční poplatky ve výši 5,99 dolaru jsou nižší než obvykle.

V souvislosti s rozvojem digitálních služeb, kvalitou internetu a mobilních zařízení (jen v Evropě je podle zprávy IFPI více než 200 digitálních služeb nabízejících 43 milionů tracků) je hudební nabídka globalizována a druhotné informace o hudbě (včetně autorství) se staly pro většinu uživatelů mladší generace nevýznamné. Uživa­telé mají dnes k dispozici miliony nahrávek v dobré kvalitě prostřednictvím chytrých telefonů a kvalitních sluchátek.

Přestože v ČR neexistuje reprezentativní sociologický výzkum, lze podle dílčích prů­zkumů majors vyvodit, že situace je u nás obdobná jako v zahraničí. I v ČR je přístup k hudbě prioritním zájmem zejména mladších lidí. Zájem dokonce převyšuje hodnotu vlastnictví mobilního telefonu a i u nás patří mezi nejsledovanější kanály YouTube (5,1 milionu uživatelů v roce 2013). V roce 2014 se hudební kanál DJ Wich vyskytl na pátém místě (187 538 odběratelů, 70 723 535 zhlédnutí) ve sledovanosti kanálu YouTube v ČR.

V posledních letech dochází ke sbližování strategií klasické a populární hudby. Kla­sická hudba si osvojuje postupy marketingu hudby populární, která si na oplátku více všímá kvality záznamu a dat. Služba TIDAL, jejíž specialitou je nabídka kvalitních, bezdrátově přenášených komprimovaných formátů 44/1 kHz/16 bitů s datovým to­kem 1,4 Mb/s, pronikla do ČR již rok po svém uvedení na trh (v roce 2015). TIDAL disponuje katalogem 30 milionů nahrávek a videí majors i indies ve vysoké kvalitě a umělcům vyplácí nejvyšší odměny, protože spoluvlastníky této služby jsou umělci sami. Umělci v roli spoluvlastníků zároveň poskytují této službě exkluzivitu, čímž silně oslabují konkurenci.

Z významnějších poskytovatelů digitálních služeb mají licenční podmínky s OSA dále domluveny Rdio (streamová služba založená jedním z autorů Skype, v ČR od roku 2013), Rara (v ČR málo užívaná služba) a 7Digital (vyšší ceny, high-res kvalita přenosu zvuku od roku 2014).

Nástup globálních digitálních služeb do ČR se tedy zrychluje, především díky zpruž­nění jednání s OSA o licenčních podmínkách provozu. Podle zprávy OSA obsahuje po­pulární Spotify také „významnou část českého repertoáru“. Rovněž součástí nabídky služby Google Play Naplno je „téměř kompletní nabídka české hudební produkce růz­ných žánrů známých i méně známých interpretů“. Prostřednictvím platformy Google Play Artist Hub mohou umělci prodávat svou hudbu fanouškům přímo (autor získá až 70 % navržené ceny, 30 % Google). Nicméně tuto možnost zřejmě většina českých umělců zatím nevyužívá.”

Zdroj: Lenka Dohnalová,  Mapování Kulturních a kreativních průmyslů v ČR