Majors v ČR

Situace klasických majors v ČR rezonuje jednak se stavem jejich globálních sítí, jed­nak se specifikem malého českého trhu. Nejlépe si v ČR dlouhodobě vede Universal Music (UM), držící v roce 2014 podíl na českém trhu ve výši 33,2 %. Jeho obchodní strategie je z majors nejpružnější a „vyzobává“ i dobře prodejné talenty z českého trhu. Po roce 2012 založilo UM nakladatelskou divizi Universal Music Publishing, kte­rá se stará především o synchronizační nabídku. Strategická divize Universal Brand Entertainment Experience se vyvinula jako nová expertní služba vydavatelství B2B (tj. business to business). Z hlediska podpory české hudby je zajímavý projekt Hle­dáme talenty s kontaktem a návodem přímo na webových stránkách. UM v ČR sází na mix zahraničních hvězd a objevování a podpory domácí produkce. Všem vybraným interpretům je poskytováno umístění v katalozích hlavních digitálních služeb u nás (Spotify, Deezer, Google Play, iTunes).

Vydavatelstvím s druhým největším podílem na českém trhu je Warner Music (22, 2 % v roce 2014), které se vrátilo do ČR s přímým zastoupením v roce 2013, což souviselo s nákupem podstatné části někdejšího vydavatelství EMI.

MusicDok
Třetím majorem v podílu na trhu v roce 2014 s 15,1 % je Sony Music Entertainment ČR. Společnost se sice vzdala přímého zastoupení v ČR v roce 2013, nicméně její podíl na trhu svědčí o tom, že existence pobočky není dnes až tak podstatná.

Tradiční české vydavatelství Supraphon zaujímá podíl ve výši 16,3 % a na českém trhu poměrně úspěšně působí i další české firmy Česká muzika a Popron Music.

Ač Supraphon čerpá především z archivů a jeho těžiště je v oblasti klasické hudby, produkuje i populární repertoár (hlavní hvězdou zůstává Karel Gott) a inovuje své technologické služby. Zavedl projekt Musiconcept, který nabízí služby B2B v oblasti právní a marketingové. Slabou stránkou Supraphonu v porovnání s majors zůstává zahraniční prezentace a distribuce.

Kromě výše uvedených působí v ČR celá řada dalších nezávislých drobných vy­davatelství, která obstarávají spíše jednotlivé umělce a skupiny. Většinou poskytují umělcům 360° služby, i když mnohdy ne ve všech segmentech na dobré úrovni. Z malých subjektů jsou v ČR úspěšní také ti, kteří se specializují na obchod s právy k dílům (např. nakladatelství A Tempo Verlag).  Kreativita tohoto nakladatelství spočívá ve schopnosti vyhledávat repertoárově zajímavá nezávislá zahraniční i čes­ká nakladatelství. Mezi úspěšná česká vydavatelství patří i Arco diva, producentská společnost se zahraniční distribucí. Po zkušenostech s vlastním prodejem a distribucí do zahraničí zvolilo zahraniční partnerství s NAXOS pro fyzické nosiče a pro digitální distribuci a prodej firmu The Orchard.

Firmy nahrávacího průmyslu jsou u nás podobně jako v zahraničí sdruženy do České národní skupiny (ČNS) Mezinárodní federace nahrávacího průmyslu (IFPI).

ČNS IFPI byla také v roce 1995 zakládajícím členem společnosti Intergram zastu­pující výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů. Čeští nakladatelé se sdružují do Svazu českých hudebních nakladatelů, který však ne­vykazuje významnější aktivity. ČNS IFPI publikuje informace o situaci českého i me­zinárodního nahrávacího průmyslu, tiskové zprávy ke kauzám a právním změnám a žebříčky hitparád singlů, CD a top rádií v ČR. ČNS IFPI sdružuje v současnosti 14 členů včetně největších hráčů na trhu. Přidruženým členem je české hudební vydavatelství a agentura působící na mezinárodním trhu BrainZone, která se umis­ťuje v hitparádách sledovaných CNS IFPI mezi majors. Z dalších, relativně úspěšných v oblasti alternativy, folkloru a jazzu je Indies, které rovněž funguje jako agentura a uplatňuje se spíše na trhu v nejbližších zemích Evropy. Členy ČNS IFPI je tedy 15 vydavatelství nahrávek, nicméně databáze Muzikontakt jich eviduje 149.

Vydavatelství lze sledovat také z hlediska specializace. Po roce 1989 jsou novým jevem např. vydavatelství orientovaná na vyhraněné skupiny zákazníků, např. vyda­vatelství Políř či Guerilla Records. Na trhu se také projevuje nová záliba ve vinylech, pro jejichž výrobu získává zakázky z celého světa česká firma GZ Digital Media, která se po roce 2009 stala největším světovým výrobcem desek, především vinylů (včetně zakázek pro největší trhy v USA, Velké Británii ad.). Podobně celosvětově expanduje také další výrobce desek a obalové techniky Fermata v Čelákovicích. Obě firmy získá­vají zahraniční trhy především dodržováním kvality a flexibilitou. České zakázky jsou díky malému trhu pro tyto firmy nevýznamné, protože většina malých vydavatelství nebo kapel si nechává CD kopírovat (nikoli lisovat) v menších sériích do 500 kusů. Malé zakázky v ČR většinou realizuje firma Diskus. Úspěch jmenovaných výrobních firem je vlastně dán zpožděním českého nahrávacího průmyslu: zatímco ve světě se hovořilo „o smrti fyzických nosičů“ a zahraniční firmy ukončily provoz, u nás se tyto provozy modernizovaly a využívají toho, že poptávka přece jen zůstala (nejen u starší generace, ale také rozvojem retro stylu a sběratelství) a v segmentu vinylů roste.

Vydávání nekomerčních nahrávek je možné v ČR částečně financovat z grantových prostředků MK ČR.30

Novou formou financování je tzv. crowdfunding. Na českém portálu www.hithit.com je aktuálně evidováno více než sto hudebních projektů, z nichž naprostá většina byla podpořena nad 100 %.

V ČR zatím v podstatě neexistuje významné vydavatelství s účastí umělců podobné jako TIDAL. Většina agentur i umělců či souborů navíc stále spíše usiluje o to, aby byla vydávána na zahraničních labelech, popř. v popu pracovala se známými zahra­ničními producenty a studii.

Samostatnou kapitolou HP je situace v oblasti právní z hlediska podmínek pro tvorbu, interpretaci a publishing. Český autorský zákon byl novelizován na základě směrnice 2011/77/EU. Do novely se v ČR implementovala z hlediska hudby především ochrana majetkových práv hudebních výkonných umělců a výrobců zvukových zázna­mů z 50 na 70 let31 a také úprava tzv. osiřelých děl.

Zdroj: Lenka Dohnalová, Mapování Kulturních a kreativních průmyslů v ČR