Zaměstnanost v HP ČR

Náš MusicDok team se momentálně snaží zpracovat statistiku o zaměstnanosti v českém hudebním průmyslu, nicméně je to složitý úkol. Data, které se knám doposud dostaly jsou poměrně obecné, se širokým záběrem na kulturní průmysly a jeho hlavní odvětví. Navíc jsou z roku 2012… což už není tak uplně relevantní. Zásluhou Lenky Dohnalové se teď ale můžete dozvědět alespoň tyto informace:

„Především práva nakladatelů (nejen v ČR) omezují repertoár scénických umění. Poplatky za půjčovné a provozování notového materiálu (poskytuje jednak agentura DILIA, především ke scénickým dílům, Český hudební fond, resp. Český rozhlas) jsou natolik vysoké (v řádu desetitisíců), že řada souborů včetně orchestrů na ně nemá prostředky nebo je obcházejí. Poslední vývoj v oblasti nakladatelství notovin odbornou veřejnost spíše zklamal. V roce 2012 převzalo nakladatelství Baerenrei­ter Praha distribuci titulů nakladatelské skupiny Schott. Zároveň je také výhradním distributorem Universal Edition Wien a dalších významných nakladatelství. Přestože je jeho produkce kvalitní a věnuje se českému repertoáru, není z hlediska uživatele snadno finančně dostupná, přičemž zákon v tomto případě nedovoluje ani kopírování pro vlastní potřebu.

V ČR je velké množství uměleckých agentur. Databáze Muzikontakt obsahuje 213 agentur v oblasti klasické hudby, 432 v ostatních žánrech, revidovaná databáze Czech-Music.org obsahuje 378 agentur. Většina agentur se zabývá úzkou specializací (booking 1−10 kapel, umělců, popř. specializace na produkci určitého festivalu nebo obsahu). Mezi významnější patří např. dovozní agentura zahraničních hvězd popu Live Nation Czech Republic,34 která je součástí mezinárodní sítě s obratem několika set milionů korun ročně. ČR je destinací především hvězd etablovaných starších ročníků.

V ČR existuje řada produkčních agentur specializovaných na pořádání hudebních festivalů. Mezi nejvýznamnější open air festivaly v současnosti patří: United Islands of Prague (zhruba 60 tis. návštěvníků), Hrady.cz (zhruba 60 tis.), Colours of Ost­rava (zhruba 40 tis.), Rock for People (zhruba 30 tis.), Sázavafest (zhruba 20 tis.) a Finlandia Mácháč (zhruba 10 tis.). Tradičně jsou u nás bohatě zastoupeny také žánry folkloru (festival Strážnice, světový romský festival Khamoro), folku a country (Porta), v žánru jazzu a blues pak např. festival Bohemia Jazz Fest nebo Jazz Goes to Town, Blues Alive ad.

ČR je považována rovněž za zemi tradiční kvalitní dechovky. Nejznámějšími meziná­rodními festivaly v tomto segmentu jsou Vejvodova Zbraslav a již přes padesát let fungující Kmochův Kolín.

Nejglobálnějším žánrem naší scény je, zdá se, rap nebo hip hop, a to ve všech seg­mentech tvorby, produkce i propagace. Nejúspěšnějším festivalem je Hip Hop Kemp (zhruba 40 tis. návštěvníků), jehož jedním ze zakladatelů je úspěšný booking agent Affro (David Man Maryško), bývalý šéfredaktor časopisu věnovaného této hudbě BBa­rák. Největší sledovanost na YouTube má hiphoper DJ Wich a přední příčky největší databáze kapel u nás Bandzone.cz mezi fanoušky obsazují umělci a skupiny z ob­lasti rapu a hip hopu.

Kapacita letních open air festivalů v ČR (podobně jako ve světě) stále narůstá a v poslední době je pro ně typický cobranding (např. podpora České spořitelny fes­tivalu United Islands či Finlandia Vodka − Mácháč).

Klubová scéna v ČR není aktuálně rozvojovým segmentem hudebního sektoru. Majors hledají nové talenty na jiných místech a formátech (soutěže, YouTube, Facebook apod.). Přesto je hudebních klubů v ČR poměrně hodně. Ucelený přehled o dění a zaměřenosti klubů v ČR dává Bandzone, kluby mají zpravidla své relativně stálé a nepočetné pub­likum, které se svolává buď prostřednictvím specializovaných internetových stránek, nebo Facebooku. Většina klubové scény nemá žádné veřejné dotace. Právě proto se díky ojedinělé dotační podpoře některé kluby v Praze a Brně dokázaly dramaturgicky vyšvih­nout nad průměr. Patří mezi ně např. pražské kluby Palác Akropolis, klub Roxy Prague/NOD, Jazz Dock a další. V Brně je to např. studentský multižánrový klub Alterna, Fléda či jazzová kavárna Podobrazy. Další klubové, především jazzové scény a kulturní domy, těží ze své tradiční popularity: v Praze např. Agharta Jazz Centrum, Lucerna Music Bar, Rock Café, Vagon, v Brně např. klub Stará Pekárna a KC Semilasso.

Značný ekonomický přínos mají taneční kluby, v Praze např. funguje největší klub ve střední Evropě Karlovy lázně, mezinárodní popularitě se těší Electronic Beats v Praze, mezinárodní projekt Telecomu.

Co se týče umělecké základny a jejího vzdělávání, databáze Bandzone registruje aktuálně takřka 40 tisíc skupin, 195 tis. fanoušků a zhruba 256 tis. skladeb v data­bázi. K nejoblíbenějším patří kapely ve stylu fúzí s rockem, rap a hip hop. Naprostá většina kapel a umělců ovšem funguje na amatérské či poloamatérské bázi s mini­málními celkovými výdělky (podle OSA nejlepších výdělků v oblasti neklasické hudby dosahují autoři muzikálů, také vzhledem k frekvenci opakování, popř. autoři hudby k AVD – klipům, filmům apod.). Většina autorů nedosáhne na minimum ročního výděl­ku, potřebného pro členství v OSA (nikoli pouze zastupování), a tudíž se její členská základna neomlazuje. Podpora samotné tvorby je nedostatečná. Český hudební fond ani stipendijní tvůrčí program Ministerstva kultury nemá dostatečné finance. OSA podporuje současnou tvorbu pouze omezeně. Uděluje ceny nejúspěšnějším skladate­lům, textařům a nakladatelům a také cenu za propagaci a šíření české hudby. V ČR neexistuje žádná exportní hudební kancelář, jak je to běžné v mnoha evropských i neevropských zemích.

Umělecké školství reaguje na reálné zájmy a potřeby společnosti se zpožděním a v oblasti neklasické hudby je možností vzdělání velmi málo. Teprve nyní se učitelé základního školství vzdělávají pro interaktivní či zážitkovou hudební výchovu a práci s technologiemi.

Česká scéna se probojovává mezi špičku působící na globálním trhu (výrobci desek, majors – zejména Universal Music, mezinárodní agentury, velké kluby, někteří výrobci hudebních nástrojů, především strunných a dechových). ČR má poměrně obsaž­nou scénu i zázemí drobných firem a aktivit, většinou poloamatérských, pokrývající především domácí potřeby. Domácí hudební scéna se příliš nerozvíjí, těží ze svého fanouškovského prostředí a nemá dostatek kapacit ani podnětů a podpory k rozvoji. V zahraničí se česká hudební scéna populární hudby prosazuje velmi obtížně. Kromě podpory exportu se odborníci shodují především na potřebě rozvoje vzdělávání v oblasti HP.”

Zdroj: Lenka Dohnalová,  Mapování Kulturních a kreativních průmyslů v ČR

Pokud shaníte práci v hudebním průmyslu, doporučujeme Vám se podívat na části této webové stránky, týkající se Hledání práce, Konkurzů a Profesních Kontaktů.